Zámek Krapkowice

Počáteční historie hradu Krapkowice není příliš známá. Existovalo již ve 13. století, ještě předtím, než Krapkowice v roce 1275 získaly městská práva od opolského vévody Vladislava.

V roce 1532, po smrti Jana II. Dobrého, získal hrad markrabě Jiří Hohenzollern. V roce 1582 prodal císař Rudolf II. Habsburský krapkovický majetek (město a hrad) hraběti Janu Joachimovi von Redern z Rozkošova za 1600 tolarů (Krapkovice tak přestaly být knížecím městem). Na místě staré středověké budovy si Redernové postavili nové impozantní sídlo na půdorysu čtyřúhelníku s vnitřním dvorem. Stavba byla dokončena v roce 1678 a toto datum je připomenuto na hradní bráně. Zámek měl vysoké přízemí a dvě patra a zrcadlovou letní jídelnu. Nádvoří obklopovaly procházkové arkádové galerie, které vedly na vinici. Vedle zámku byla postavena oranžerie. s prosklenými stěnami byl postaven vedle zámku, propojený se skleníkem, zahradou a parkem.

Dne 16. června 1722 vypukl silný požár, při kterém shořelo téměř celé město i hrad. Požárem zničená rezidence byla brzy obnovena, ale byla snížena o jedno patro (v této podobě existuje dodnes). Renata, vdova po hraběti Jindřichu Adolfovi von Redern, prodala v roce 1765 celé panství hraběti Karlu Vilémovi von Haugwitz. Po nějakou dobu byly v zámeckých komnatách tkalcovské dílny. V roce 1806 byl na hradě zřízen polní lazaret pro Francouze a Bavory obléhající Koźle. V té době byl hrad zpustošen a jeho vybavení zcela zničeno. V letech 1834-1845 v části místností fungovala škola. Teprve v roce 1888 hrabě Henrik Kurt von Haugwitz zámek přestavěl a přestěhoval sem své sídlo. V meziválečném období zde byla opět zřízena škola. Během druhé světové války byl hrad vážně poškozen. a zcela bez střechy. V rukou rodiny Haugwitzů zůstal až do roku 1945. Po válce byla budova obnovena a od roku 1947 v ní sídlí škola. Dnes je sídlem komplexu odborných škol Opole Piast.