Vyberte si jazyk PL EN DE CZ UA

Z historie

Krapkowice_XVII.jpeg Historie našeho města sahá až do XIII. století a je úzce spojena s dějinami dvou osad, které dnes administrativně tvoří jedno město – Krapkowice. Vznikly ve středověku na obou březích řeky Odry, při ústí řeky Osoblahy, Krapkowice na levém a Otmęt na pravém břehu řeky Odry. V průběhu staletí to byla samostatná a svým charakterem jednoznačně různá místa. Otmęt byl starou rybářskou osadou. Poprvé je zmiňován v roce 1223 jako Ocnant – klášterní vesnice, která patřila cisterciákům z Jelemnice, v roce 1302 se objevuje jako Othmant. Krapkowice odvozují svůj název od staropolského názvu osoby Chrapek, odtud pochází prvotní název Chrapkowice (1204), později Crapicz, Crapkowitz, Krappitz (1294). Již ve středověku měla zástavba Krapkowic typicky městský charakter a blízkost řeky a odevšad se zbíhající cesty činily z Krapkowic důležité obchodní středisko.

Ačkoli jsou Krapkowice poprvé zmiňovány v roce 1294, tak je ale na základě archeologických výzkumů možno tvrdit, že již mnohem dříve na tomto území žilo zorganizované společenství lidí. Příčinami, které tomu pomáhaly, byly výhodné přírodní obranné podmínky. Dvě řeky a mokřiny již od nejdávnějších časů chránily přístup k tomuto místu.

Ve starověku probíhala územím Krapkowic jantarová stezka, která spojovala Římské císařství s Baltským mořem. Zde se také křížily obchodní trasy sever-jih ze Skandinávie na Balkán a z východu na západ. Římští kupci na našem území získávali kůže a zemědělské plodiny. Je tedy možné, že již v římském období na této stezce, na místě nejstarší části Krapkowic, vznikla první osada. Během archeologických výzkumů zde byly nalezeny pozůstatky částečné zemljanky a ohniště z přelomu VI. a VII. století našeho letopočtu. V několika místech byly na území Krapkowic nalezeny střepy hliněného nádobí z IX. – XI. století, tedy z období raného středověku. Tato naleziště potvrzují kontinuitu osídlení po dobu celého středověku. Hlavní činností lidí v onom období zde bylo rybaření, vorařství, obchodování a obdělávání půdy.

Krapkowické náměstí (Rynek) _1936.jpeg Městská práva na základě magdeburského práva Krapkowice získaly nejpravděpodobněji již v roce 1275 z rukou opolského knížete Władysława. Z tohoto období se však nedochoval žádný dokument, který by tuto verzi událostí potvrzoval. Jako oficiální čas získání městských práv je pak uznáván rok 1294. Z tohoto roku pochází nejstarší dochovaný dokument, ve kterém Bolesław I, syn Władysława, předal k dispozici obyvatelům "cives de Crapicz" 8 jiter pastvin, která se rozkládají mezi Odrou a Osoblahou, a také loviště ryb ve dvou nedaleko se nacházejících rybnících. Na oplátku bylo město zavázáno odvádět platby ve výši 14 talárů, a to každý rok na sv. Martina – 11. listopadu. Dalším dokumentem, který potvrzuje existenci Krapkowic, je Výkaz majetku vratislavského biskupství (tzv. Rejestr ujazdowski) z let 1295-1303, ve kterém je město zmiňováno vedle jiných měst. 

Kostel Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie v Otmętu, Ruiny rytířské tvrze v Otmętu.jpeg V blízkém Otmętu již tehdy stál hrad. Připouští se, že v XIII. století byl hrad v Otmętu ve vlastnictví templářského řádu. V osadě stál také kostel Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie, který je zmiňován již v roce 1223. Od roku 1316 až do počátků XVI. století byl Otmęt sídlem rodu Strzelů. Byl to hornoslezský rod, který byl v Polsku znám jako Strzałové z erbovního rodu Kotwicz. Otmęt pak v roce 1514 získal Łukasz Buchta z Buchtitz z erbovního rodu Odrowąż. Buchtové pocházeli z okolí města Strzelin v Dolním Slezsku. Nový vlastník následně kolem roku 1515 přestavěl starý středověký hrad na renesanční šlechtickou rezidenci. V roce 1532, po smrti Łukasze Buchty, pak Otmęt zdědil jeho nejstarší syn – Joachim, který měl přízvisko "Bilicki". V roce 1632 pak Judyta von Czettritz, vdova po posledním Buchtovi, kterým byl Jerzy Buchta, Otmęt prodala. V pozdějším období byl Otmęt ve vlastnictví mnoha slezských rodů - ve druhé polovině XVII. století patřil více jak 50 let rodu Larischů, pozdějšími majiteli byli hrabě von Pueckler, von Thun, Martini a další.

Krapkowický hrad, Kostel sv. Mikuláše v Krapkowicích.jpeg Od prvopočátků historie města správu a soudnictví v Krapkowicích realizoval fojt (wójt) se 7 radními, kteří byli vybíráni z řad obyvatel. S průběhem času vznikl magistrát – na počátku radní a starostu určoval zemský vlastník. Informuje o tom dokument pocházející z roku 1406, na kterém je poprvé umístěn městský znak – polovina zlatého orla a polovina stříbrného kola na světle modrém pozadí. V XIV. a XV. století, když vládu nad městem spravoval zasloužilý městský rod Temchinů, byla ve městě založena škola, nemocnice a v letech 1401-1425 proběhla rozšiřující přestavba kostela sv. Mikuláše (św. Mikołaja).

Krapkowický hrad.jpeg Město několikrát měnilo svou politickou a administrativní příslušnost. Od pradávných časů patřily Krapkowice do opolského knížectví, v rámci něhož byly od roku 1327 podřízeny české vrchnosti. Následně, obdobně jako celé Slezsko, se dostaly nejdříve do oblasti a později pod vládu Habsburků. V letech 1557-1561 habsburský císař Ferdinand, jako zástavu k udělené půjčce, vypachtoval Krapkowice Joachimu Buchtovi z Otmętu. V roce 1582 pak následující habsburský císař Rudolf II prodal město včetně celého majetku hraběti Hans Joachim von Redern. Kolem roku 1678 pak Redernové na místě středověké stavby vybudovali v pozdně renesančním stylu nové okázalé sídlo, realizované v podobě čtyřúhelníku s vnitřním nádvořím. 

Věž Horní brány.jpeg Během jejich panování byly Krapkowice rozšířeny do tvaru dnešního architektonického řešení. Město tvořily následující části: terén hradu s vlastními obrannými zdmi, centrum ohraničené obrannými zdmi a předměstí Oracze a Błonie. V onom období, po několika následující požárech – 16. června 1722 byly město i zámek zničeny ohromným požárem – se začalo stavět z kamene. Byl takto tehdy vybudován hrad, obranné zdi, tři bašty, kostel a několik dalších budov. Na počátku XVI. století pak Redernové postavili dřevěný most spojující Krapkowice s Otmętem, který sloužil do roku 1741. Náměstí (Rynek) zabíralo rozlohu 4 jiter a mělo tvar čtverce. Mělo ve středu dřevěnou radnici a dřevěnou zástavbu. Centrum města bylo chráněno oválem obranných zdí, které byly vybudovány na dřevěné palisádě. Obyvatelstvo Krapkowic tvořili: řemeslníci a obchodníci (Rynek), rolníci (Oracze), rybáři a voraři (Błonie). V důsledku rakousko-pruské války pak v roce 1742 byly Krapkowice včleněny do Prus. Do roku 1765 pak Krapkowice byly ve vlastnictví rodu von Redern, a následně rodu von Haugwitz až do roku 1945.

Krapkowické náměstí (Rynek) _1900-1920.jpeg Krapkowické náměstí (Rynek) _1910.jpeg Krapkowické náměstí (Rynek) _1925.jpeg Krapkowické náměstí (Rynek) _1965.jpeg

Krapkowické náměstí (Rynek).jpeg První polovina XIX. století byla v historii Krapkowic a jeho obyvatel obzvláště dramatickým obdobím. Město bylo mnohokráte ničeno požáry. Po jednom z těchto požárů, v roce 1854, byly rozebrány ruiny dřevěné stavby radnice, která se pak již nikdy nevrátila na krapkowické náměstí (Rynek). Hladomor, který postihl Slezsko v roce 1874, se nevyhnul ani Krapkowicím. Teprve sedmdesátá léta přinesla určité zlepšení. Po válce, kterou Francie v roce 1871 prohrála s Prusy, začala přicházet válečná kontribuce z Francie, která byla určena na rozvoj Prus.

Krapkowice_most přes řeku Odru.jpeg Přelom XIX. a XX. století byl pro Krapkowice obdobím intenzivního rozvoje. Město se rozrůstalo, přijížděli lidé, kteří zde hledali práci. Brzy začaly vznikat průmyslové podniky. V roce 1887 byl po 146 letech postaven most přes řeku Odru, což zjednodušilo komunikaci s Otmętem a městem Strzelce Opolskie. V roce 1894 pak byla postavena nemocnice, která byla vybavena vodovodem, zařízeními kanalizace odpadních vod a lázněmi. V roce 1896 byla zprovozněna železniční trať, která procházela Krapkowicemi a spojovala města Gogolin a Prudnik. Díky tomu nastal rozvoj průmyslu. Regulace průtoku řeky Odry a stavba zdymadla přispěly k rozvoji říční dopravy, což následně zvýšilo atraktivitu těchto území a způsobilo prudký rozvoj obchodní činnosti.

Krapkowice_mlýn.jpeg Na začátku XX. století zde již fungovaly: továrna na výrobu papíru, vápenky, dvě pily, parní cihelna, mlýn a také továrna na výrobu lepenky, kartónu a celulózy. V roce 1903 zde byla uvedena do provozu elektrárna, jejíž plný provoz pak nastal v letech 1914 - 1917. V letech 1913 - 1915 pak byla postavena vodárenská věž a vodovodní síť. Do konce dvacátých let se tak Krapkowice staly důležitým bodem na mapě hospodářského rozvoje regionu. Město viditelně ožilo, počet obyvatel se rok od roku zvětšoval. Na prahu 2. světové války v Krapkowicích žilo 5600 obyvatel. 

BATA  v Krapkowicích.jpeg V roce 1930 prodal vlastník Otmętu, hrabě Sponek, své pozemkové vlastnictví české obuvnické firmě Baťa, která vystavěla na území Otmętu továrnu na výrobu obuvi. Ke konci roku 1931 se tam rozběhla produkce dámské textilní obuvi, tzv. „Atłasek”, začala také produkce gumové obuvi, tzv. ”Welingtonů”, a tenisek. V té době bylo v továrně zaměstnáno 210 pracovníků. V roce 1931 bylo sídlo firmy „Bata“ přemístěno z Berlína do Otmętu. Souběžně s výstavbou první produkční haly byla započata výstavba budovy, která měla sloužit jako hotel pro pracovníky, a také výstavba šesti obytných budov, ze kterých dvě také plnily roli hotelu pro pracovníky.

V průběhu 2. světové války Krapkowice příliš neutrpěly, díky tomu bylo ve městě zachováno mnoho památek a předválečných průmyslových objektů. Od března roku 1945 leží Krapkowice společně s Otmętem v hranicích polského státu a od roku 1950 jsou součástí Opolského vojvodství. 

Obě místa – Krapkowice a Otmęt - se začala rozvíjet jak díky průmyslu a obchodu, tak i díky dobrému železničnímu a říčnímu spojení s jinými průmyslovými oblastmi.

Počet obyvatel v jednotlivých letech: rok 1534, 400 obyvatel

Ke dni 1. ledna 1956, šest let po vzniku Opolského vojvodství, byl vytvořen krapkowický okres ( z okrajových částí opolského, strzeleckého a prudnického okresu). Nový okres vynikal ve srovnání s jinými okresy svým průmyslovým charakterem a vysokou úrovní zemědělství. Jeho rozloha činila 431,5 km2 a žilo v něm 60 tis. osob. Z ekonomického úhlu pohledu to byl okres silně průmyslově rozvinutý. Při 4,5 % účasti na rozloze celého vojvodství a 6 % podílu na celkovém množství obyvatel vytvářel krapkowický okres 10 % celkové produkce vojvodství. Vysoké úrovně dosahovalo také zemědělství.

Krapkowice_XXX-lecia.jpeg V Krapkowicích, po jejich povýšení na úroveň okresního města, nastal rozvoj průmyslu a stavebnictví. Byla zde postavena tři obytná sídliště s následujícími názvy: 1000-lecia, XXX-lecia a Sady, a také dvě sídliště rodinných domků. Rozšíření průmyslových podniků a výstavba cementárny "Górażdże" přispěly k dalšímu rozvoji města. V roce 1961 pak byl Otmęt včleněn do Krapkowic.

V roce 1975, po provedené likvidaci okresů, vznikla Obec Krapkowice, mající v katastru také následující osady: Borek, Dąbrówka Górna, Gwoździce, Kórnica, Nowy Dwór Prudnicki, Pietna, Rogów, Steblów, Ściborowice, Żużela, Żywocice.

Ukazatel stavu vody, který připomíná povodeň z července 1997.jpeg V roce 1997 Krapkowice postihla tragická povodeň, ale dnes již povodňové škody nejsou viditelné. Na desáté výročí oněch dramatických událostí proběhlo oficiální odhalení a posvěcení ukazatele stavu vody, který připomíná povodeň z července 1997. Ukazatel stavu vody je umístěn u řeky, na náměstí Eichendorffa v Krapkowicích. Na obelisku je zobrazen nápis: „Ať je příroda naším učitelem“ – Na památku velké povodně v červenci 1997 – občané města a obce Krapkowice. Červenec 2007. („Niech przyroda będzie naszym nauczycielem” - Dla upamiętnienia wielkiej powodzi w lipcu 1997 roku - Mieszkańcy Miasta i Gminy Krapkowice. Lipiec 2007.)

1. ledna 1999, po administrativní reformě, se Krapkowice opět staly hlavním městem krapkowického okresu a plní úlohu administrativního, obchodního a kulturního centra tohoto regionu.

Krapkowické náměstí (Rynek) _1.jpeg Městský a obecní úřad (Urząd Miasta i Gminy Krapkowice).jpeg Věž Horní brány a městské hradby.jpeg
Krapkowice.jpeg
Krapkowické náměstí (Rynek)_2.jpeg
Krapkowice(2).jpeg

Počet návštěv: 6930567 | 143832 | 5608
Návrhy a realizace: netkoncept.com
SkyCMS strony i portale internetowe